Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Evropská unie není k ničemu potřebná

Veškeré zásluhy, které se EU mylně přisuzují jsou pouhou iluzí. Tento nadnárodní celek jen opakuje chyby jednotlivých států ve velkém. Snaží se prodanit k prosperitě.

Je až podivuhodné, kolik lidí uvěřilo iluzi, že by svět bez Evropské unie upadl do naprosté zkázy, Evropu by ovládlo Rusko, nastala by obrovská hospodářská krize, zavládl by nacionalismus, extrémismus, možná by dokonce vypukla obří válka, protože mírové neválečné stavy jsou prý také zásluhou EU, a celkově by to byla katastrofa.

Evropská unie

Nebudu se zde zabývat touto lacinou propagandou, která se snaží jen vyvolávat strach, a raději vysvětlím, jak je EU vnímána z pohledu libertariánství a anarchismu (potažmo anarchokapitalismu), přičemž dodávám, že se jedná také z velké části o můj soukromý pohled, neboť nemohu hovořit za všechny libertariány a anarchokapitalisty.

Pokud anarchokapitalista zcela odmítá stát jakožto určitý autoritativní celek, je nutné si uvědomit, že bude ze stejného důvodu odmítat také EU, protože je to konce konců také jen určitý autoritativní celek.

V některých debatách o anarchokapitalismu etatisté tvrdí, že stát má legitimní právo vybírat daně na určitém území. Dokonce tvrdí, že to přece není proti mé myšlence anarchokapitalismu, jelikož já uznávám soukromé vlastnictví, měl bych si uvědomit, že stát je přece vlastníkem daného území zvané Česká republika.

Koupil si snad stát dané území ze svých vlastních peněz s oboustranným souhlasem? Pokud ne, tak nikoliv. Stát je jen autoritativní celek, který si zkrátka přivlastnil určitou oblast, prohlásil ji za svou a vybírá na ni peníze.

Abychom více pochopili nelegitimitu státu, zkusme si představit, že by to stejné území zcela paralelně se státem nárokovala nějaká další autorita. Stejně jako stát coby autoritativní celek č. 1 by se objevil autoritativní celek č. 2 a řekl, že mu patří Česko. A v tu chvíli by začal vymáhat daně, vytvořil by nějakou ústavu, vyzval lidi k tomu, aby šli volit a tak podobně.

Připadal by tento zcela duplicitní stát etatistovi legitimní? Jistěže ne! Ptal by se: „Jakým právem tu nějaká skupina lidí vybírá daně? Jakým právě nám sem cpou nějaké své zákony?“

Samozřejmě by jistě bylo mnoho těch, který by takový autoritativní celek museli uznávat, jinak by totiž nemohl existovat (autorita je vždy autoritou jen když v ni lidé věří).

Humorné je, že takový autoritativní celek č. 2, který funguje zároveň se státem coby autoritativním celkem č. 1, vlastně existuje. A to je právě Evropská unie.

Nicméně se na rozdíl od mé hypotetické situace se značně liší. Nefunguje zcela paralelně se státem, ale naopak s ním spolupracuje. Daně se nevybírají zvlášť, ale nejdříve je vybere stát a poté se dále přerozdělí do EU. Stejně jako zákony nevznikají odděleně, ale když je EU vytvoří, jsou následně implementovány do jednotlivých zákoníků členských zemí a tak dále.

Stejně tak jako etatista bude tvrdit anarchistovi, že stát coby autoritativní celek č. 1 potřebujeme, protože bez něj by nastala naprostá pohroma, tak nyní už jsme ve fázi, kdy dokonce tvrdí, že autoritativní celek č. 2 (EU) rovněž naprosto potřebujeme a bez něj nastane naprostá pohroma. Otázkou je – bude existovat někdy nějaký autoritativní celek č. 3 (například světová vláda), o kterém se bude tvrdit, že ho zkrátka potřebujeme a bez něj nastane naprostá pohroma?

To bohužel není náhoda. Ve skutečnosti se nás každý autoritativní celek snaží přesvědčit o své potřebnosti. Ať už to byl Sovětský svaz nebo cokoliv jiného. Ponechme ale doomsaying a spreadfearing stranou a pojďme se podívat na jejich několik opakujících se argumentů a vysvětleme si, proč je ze strany EU zastánců odmítáme.

1) Díky EU máme svobodu

Poměrně často se ze strany zastánců EU setkávám s tvrzením, že díky EU byla zvýšena má osobní svoboda. Někteří často i s výsměchem zpochybňují, že by snad EU omezovala svobody. Nejednou mi v internetové diskuzi někdo položil dotaz: „A v čem tě ta EU tak strašně omezuje?“, který ještě bývá zdoben hromadou výsměšných smajlíků.

Tady je vidět, že si zastánci EU vůbec nepřipouští a neuvědomují, že EU tvoří určité zákony, které musíme dodržovat. Když některým z nich vyjmenuji některé regulace, které omezily můj osobní život – například že jsem si v roce 2014 ještě mohl pořídit burunduka (druh veverky) jako domácího mazlíčka, ale od roku 2016 již nesmím, nastává trojí reakce:

a) Zesměšnění či zlehčení

Oponent se snaží tvrdit, že „vlastně o nic nejde“ a jedná se o malichernost. Fakt, že si nemůžu pořídit nějaké „křečky“ není žádný zásah do mých osobních svobod. Zde si dovolím nesouhlasit, protože závažnost omezení je na mém subjektivním zhodnocení. Oponent nemůže vědět, jak moc je pro mě důležité mít tyto „křečky“ a nakolik to ovlivní můj život. Zde je nutné od zastánců EU tento značně arogantní argument zcela odmítnout.

b) Začnou vysvětlovat, proč je dané omezení zcela potřebné

Nezáleží však na tom, kolik přinesou argumentů a jak moc tyto argumenty budou logické a pravdivé. Pokud uznáme takové argumenty, jen to dokazuje, že daný zákon je možná potřebný (alespoň z jejich úhlu pohledu), ale nevyvrací to fakt, že se skutečně jedná o omezení svobody.

Když se mi oponent v diskuzi snaží dokázat, že EU mou svobodu neomezuje, nedokáže mi to za pomocí argumentů, které mi vysvětlují, proč je dobře, že mou svobodu omezuje.

c) Začnou vinit stát

Může za to Česko a naši politici, protože si nedovedli vyjednat výjimku ze zákona. Podívej se na X (a za X můžeme dosadit nějaký jiný členský stát), ti si vyjednali výjimku a daný zákon nemusí implementovat ve své zemi.

Ve skutečnosti vina leží na obou stranách. Tak jako na našem státu, tak i na EU samotné, že takový zákon především vůbec přinesla. Tvrdit, že za různé regulace EU nemůže a je v tom nevinně, je zcela absurdní. Je to jako tvrdit, že podvodník nemůže za podvod, protože podvedený ho dostatečně neprokouknul.

2) Volný pohyb osob a Shengen

Dalším argumentem zastánců EU, který má potvrdit potřebnost EU, je volný pohyb osob. Není úžasné, že mohu sednout na kolo a jet třeba do Rakouska na výlet?

Tento argument tak trochu předpokládá, že volný pohyb přirozeně neexistuje a tato neexistence je defaultní stav, který může změnit pouze EU. Nejdříve je nutné se podívat, proč je volný pohyb problémem. Pokud nějaký stát vytvořil nějaké zákony, které nedovolují libovolné osobě přejít hranice, vyžaduje spoustu byrokracie a tak podobně, pak je nutné si uvědomit, že tato opatření nevznikla sama od sebe – musela existovat nějaká vláda, která taková opatření zavedla.

Řešením tedy není přebít tuto byrokracii vyšší byrokracií ze strany EU, ale zrušit ji. Ten libertarián ve mně by zkrátka jen silně doporučil všem lidem, aby volili takové strany, které tuto byrokracii zruší a přestanou volnému pohybu osob a zboží házet klacky pod nohy. Mé anarchistické já dodává, že bez státu by nebylo vůbec nic, co by bránilo volnému pohybu osob a zboží, až na hranice soukromých pozemků a vlastníků, kteří si takový pohyb nepřejí (což by nebylo omezením svobody, jelikož člověk nikdy neměl legitimní právo vstupovat na cizí pozemky… Stejně jak neměl právo si brát bez dovolení cizí majetek).

Je nutné si uvědomit, že volný pohyb existuje zkrátka přirozeně. Není vytvořený EU ani žádnou dohodou. Tyto dohody jen přebíjejí omezení, které vznikly před tím.

3) Čerpáme z EU víc, než kolik do ní dáváme

Tento argument může být pravdivý, když se na něj podíváme jen z pohledu Česka. Nicméně je to argument zcela irelevantní a nic z něj nevyplývá.

Když se podíváme na celkové území, které pod pravomoci EU spadá, tak zcela jednoznačně platí, že EU bere více, než kolik dává. Což je vlastně logické, protože EU ty peníze nemůže nijak vykouzlit. Ona jen vybere nějakou částku X, z té si část vezme (peníze na provoz) a část potom „daruje“ (dotace, příspěvky a tak podobně). Co se týče provozu, nejedná se o malé peníze vzhledem k tomu, že plat některých eurokomisařů je až 500 000 až 700 000 korun.

Čili EU nepochybně stojí spoustu peněz a nepřináší vůbec žádné. Přerozdělováním se žádné bohatství nevytvoří – to se vytváří prací.

Dotace křiví ekonomiku a jsou nespravedlivé, takže je musíme zcela odmítnout.

4) Euromýty – EU přece nic nezakazuje, ona jenom…

Další salva argumentů tvrdí, že EU nám nic nezakazuje a většina tvrzení odpůrců jsou mýty. EU přece nezakazuje hranolky, jen omezila jeden určitý postup výroby v Belgii. EU přece nezakazuje vysavače, jen trochu zregulovala některé neekologické a stanovila nějaké předpisy o tom kolik mají mít wattů.

Denně vidívám různé články na různých webech, které se snaží vyvracet různé „mýty o EU“.

Všechny jsou však založené na tvrzení, že EU nezakazuje X, protože jen zakazuje nějakou část X.

Kdyby EU zakázala nosit zelená trička, nepochybně by vyšel článek o tom, že EU nezakazuje trička, protože jen omezila ty se zelenou barvou. Zákaz triček je euromýtus!

Pomineme-li, že se jedná o strawman argument, tak především fakt, že EU něco zakazuje, není mýtus. Ano, ona zakázala vyrábět hranolky určitým způsobem. Ano, EU zakázala prodávat určité typy vysavačů. To je fakt.

5) EU nám přináší volný trh.

Nikoliv! Volný trh existuje sám o sobě a existoval snad už v pravěku. Není nutné, aby ho někdo „přinášel“. EU spíše volný trh omezuje (všemi svými regulacemi a omezeními).

Když vynecháme firmy, které spolupracují se státem a žijí z dotací, a zaměříme se na ty poctivé, které přináší nějaké užitečné hodnoty, zjistíme, že těm je členství v EU lhostejné. Respektive, na jejich podnikání to nemá vliv.

Pokud nějaká firma v ČR obchoduje s firmou v Německu, jsou dlouhodobí partneři a je pro ně taková spolupráce výhodná, nezáleží jim na EU. Pokud by hypoteticky ČR vystoupila z EU, tak ta Německá firma by spolupracovala s tou v ČR i nadále. Nemyslím, že by firma z Německa se slovy: „už nejste v EU, takže s vámi nechceme nic mít“ rozvázala spolupráci.

Jediný důvod, proč by taková spolupráce měla zaniknout, by byl fakt, že by to pro ně nadále nebylo výhodné. Německá firma by zjistila, že je pro ně výhodnější spolupracovat s firmou v Polsku, protože najednou má ČR s Německem různá omezení typu clo…

V takovém případě však není chybou nečlenství v EU, ale čistě pouze to, že stát na straně jedné (ČR) nebo na straně druhé (EU) hází volnému trhu klacky pod nohy. Řešením je minimalizace států a zrušení těchto pomyslných „klacků“ – nikoliv členství v EU.

Pokud zastánce EU nedůvěřuje státům, že dovedou mezi sebou dojednat dohody a smlouvy, tak potom gratuluji – konečně máme něco společného. Nedůvěřujeme státům. Ačkoliv my anarchisté státům nedůvěřujeme z trochu jiných důvodů za trochu jiných okolností…

6) Česká republika je malý stát. Myslíte, že si můžeme dovolit vystoupit? A jaký máte plán v případě vystoupení?

Oba tyto argumenty jsou značně manipulativní, protože oba vychází z premisy, že EU je potřebná a důležitá. A tato premisa musí být nejdříve oponentem dokázaná, než začne tvrdit, že si nemůžeme dovolit vystoupit.

Je úplně lhostejno, jak veliká země ČR je – nepotřebujeme žádné autoritativní celky, které nás stojí přebytečné peníze a nepřináší nám nic. Volný trh skutečně existuje sám o sobě a není závislý na hromadě úředníků.

Stejně jako není nutný žádný plán v případě vystoupení.

Kdybych se chtěl na celou věc dívat realisticky, tak v případě vystoupení ČR z EU (nebo i v případě celkového zániku EU) by jediným opatřením byly dohody, které by státy mezi sebou uzavřely. Nic víc by nebylo nutné.

A dále je tu EFTA.

7) Vystoupení z EU zruinuje korunu. Viděl si, co se stalo s kurzem libry?

No zatím nejvíce ruinuje korunu centrální banka a podle všeho to dělá proto, abychom mohli přijmout euro. Cena libry klesla z pouhé hysterie – mnoho spekulantů po Brexitu začalo prodávat svou měnu, protože se prostě vyděsili, že libra spadne, čímž doopravdy spadla. Thomasův teorém v praxi.

8) Bez EU nás ovládne Rusko

Tento argument je falešná dichotomie, která se snaží tvářit, že máme na výběr jen mezi krásnou, svobodnou a prozápadní EU a mezi Putinovou totalitou. Lze odmítnout oboje.

Ve skutečnosti mají milovníci EU daleko blíže k Rusku, jelikož evidentně je přitahují velké autoritářské celky.

Každopádně pro tento argument je nejprve nutné dokázat, že EU nás plně chrání před Ruskem, a že Rusko se jen klepe na to, až nás začne okupovat. Nic z toho zastánci EU prozatím neprokázali, takže jejich argument založený na takové premise nemusíme přijmout.

9) EU není žádný diktát ani další Sovětský svaz! To je absurdní!

Jak můžeme přirovnávat EU k totalitám a diktaturám? Pozbyli jsme snad veškerý rozum?

Pravdou je, že EU není a nikdy nebude takovým zlem jako třeba nacistické Německo nebo komunismus. Pochybuji, že EU bude zavírat lidi do táborů, popravovat politické vězně, pálit knihy na hranicích a nutit nás vyvěšovat vlajky EU na domech. Aspoň prozatím. Není to ale tím, že by snad EU byla „hodnější“, nýbrž je to dáno čistě tím, že se lidské myšlení posunulo dál (a ne díky EU). Posunuly se také technologie.

V dnešní době by těžko fungovaly praktiky staré desítky let. Propaganda se musí přizpůsobit a využívat modernějších metod. Místo zakazování a pálení knih stačí hromada tabulí „Financováno z EU“ na každém rohu. Místo zavírání odpůrců EU je jednoduší je označit za milovníky Putina a vlastizrádce Evropy.

EU však navzdory všemu je diktátem.

Na závěr tedy dodávám, že EU není k ničemu potřebná. Veškeré zásluhy, které se EU mylně přisuzují jsou pouhou iluzí. Tento nadnárodní celek jen opakuje chyby jednotlivých států ve velkém. Snaží se prodanit k prosperitě. Snaží se proregulovat ke svobodě. EU je jako had, který požírá sám sebe. Říkám, zrušme EU!

Autorem je Matthias Lukl, vyšlo na mises.cz

Doporučujeme také:
Kdybych chtěl, aby se USA zhroutily, tak bych kopíroval EU
UKIP představil volební program: více svobody bez EU
Proč jsme vlastně v EU?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *