Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Nové zdražení na spadnutí? Nová intervence?

Nepochybuji, že listopadová intervence České národní banky (ČNB), pro kterou se u české veřejnosti vžil velmi sugestivní, byť značně zavádějící název „zdražení“, zůstala všem hluboko v paměti. Koneckonců, bylo to tehdy spektakulární divadlo: Kdy naposledy před intervencí se český bulvár zajímal o centrální banku?

Pochybuji, že až do intervence si třeba jen čtvrtina čtenářů bulváru byla schopna vzpomenout na jméno českého guvernéra centrální banky. A nejednou po intervenci bylo skloňováno ve všech pádech. Už to samo o sobě svědčilo o tom, jak hluboce intervence centrální banky na oslabení koruny českou veřejnost vzrušila. Nechme stranou, že valná – skoro bych řekla drtivá – většina výpadů proti intervenci byla vedena dost neodborně a bez ekonomického porozumění, proč k ní vlastně došlo. Faktem totiž je, že i já tehdy byla proti intervenci, byť mé argumenty byly trochu jiné než ty, které omílal bulvár. ČNB tehdy intervenci obhajovala s tím, že kdyby k ní nedošlo, spadla by česká ekonomika do deflace, tedy do situace, kdy ceny v ekonomice nerostou, ale klesají, a to by prý byl průšvih. Někteří z ekonomů – včetně mě – zase kontrovali, že deflace by žádným průšvihem nebyla, tak proč kolem ní dělat tolik cavyků?

Uteklo několik měsíců, vzrušené nálady veřejnosti už prakticky opadly. A náhle mám silný pocit déjà vu. Situace, která loni na podzim předcházela intervenci prudce oslabující českou korunu o 7 %, se totiž nápadně opakuje…

O co jde? Český statistický úřad zveřejnil čerstvé údaje o české inflaci. Zatímco ČNB počítala s tím, že ceny (v meziročním porovnání) porostou o 0,5 %, v realitě ceny stagnují. Inflace je tedy na nule. Neboli máme tu skoro-deflaci. (Jen tak mimochodem, předchozí výpočet ČNB, že ekonomika potřebuje korunu na 27,00 CZK/EUR, aby nespadla do deflace, se ukázal být značně nepřesným. Koruna je ještě mnohem slabší, než ČNB původně zamýšlela, a inflace je stejně nulová.) Téma pro centrální bankéře jak vyšité! Tedy – míněno nejen pro české centrální bankéře; budiž poctivě řečeno, že téměř hysterickou hrůzu z deflace mají i mnohé jiné centrální banky prakticky po celém světě.

Takže: ČNB by nyní, po posledních statistikách, jistě mohla začít říkat, že kdyby nebylo její listopadové intervence na oslabení koruny (tedy kdyby nebylo onoho „zdražení“), dnes by byla ekonomika už v deflaci. A že zaplaťpámbu, že intervenovala. A že teď se všichni ti, kdo na intervenci nadávali, mohou kát, jak byli mimo mísu. A že je vlastně nyní třeba opět proti koruně intervenovat.

Znamená to, že nějakou chytrou hlavu teď opět napadne, že by koruna měla znovu oslabit třeba až na 28,50 nebo 29,00 CZK/EUR…? Že „by to chtělo“ další intervenci neboli další „zdražení“? Další prodražení dovolených o dalších pár procent? Vyloučit to zcela nelze. A celkem jistě by to znamenalo pro veřejnost i pro podniky další obrovský šok. A taky další vlnu nevole.

Nicméně ačkoliv takový scénář zcela vyloučit nelze, jeho pravděpodobnost je podle mého úsudku relativně malá: Řekněme zhruba pětiprocentní či maximálně desetiprocentní. Ne že by se situace po ekonomické stránce od té loňské tak docela lišila. Nicméně liší se nálada společenská. A já sázím na to, že ego centrálních bankéřů tentokrát nad intervencí spíš zvítězí. Jak to myslím? Tipuji, že ČNB si protentokrát – navzdory své nezávislosti a navzdory tomu, že ze zákona se (nejen) bulváru tedy rozhodně zodpovídat nemusí – nebude chtít projít stejným mediálním lynčem jako v závěru loňského roku. Přesto pokud by se ČNB odhodlala jít v rámci svého nejlepšího vědomí a svědomí i hlavou proti zdi, rozumějme proti náladám veřejnosti, a pokud od konce minulého roku nepřehodnotila svůj postoj k deflaci coby k údajnému obrovskému strašákovi, pak bychom intervenci měli hypoteticky čekat i dnes.

Otázka ovšem stále zní, zda hysterie z nízké inflace či z deflace je vůbec namístě. Zda vůbec má ekonomický smysl o slabší koruně uvažovat, a to i když necháme (ne)popularitu takového kroku stranou. A má odpověď zní, že kdybych byla já centrálním bankéřem, korunu bych rozhodně neoslabovala. Deflace totiž odezní a inflace se k nějakým dvěma procentům vrátí časem sama, spontánně, aniž by kdokoliv musel manipulovat uměle kurzem a rozpoutávat vášně. Navíc nesouhlasím ani s tím, aby byly veličiny, jako je kupříkladu kurz koruny, stanovovány jakoukoliv „radou moudrých“. Pro mě zkrátka mírná deflace žádným strašákem rozhodně není. Už jsme si takovou mírnou deflací několikrát prošli, a žádné peklo to nebylo. Koneckonců na deflaci se klidně můžeme dívat i tak, že je vlastně dobrou známkou, že ceny ještě nejsou v ekonomice natolik zatuhlé, že dokáží v případě potřeby i poklesnout. Kdyby to nedokázaly, byl by to špatný signál.

A proč se tedy centrální banky obyčejně deflace tak děsí? Protože zaměňují příčinu za následek. Obyčejně předpokládají – velmi zjednodušeně řečeno – že budou-li ceny klesat, lidé budou čekat, až zboží zlevní ještě víc, a nebudou utrácet. A ekonomika neporoste.

Já to ovšem (u většiny případů) deflace vidím opačně: Lidé jsou po krizi ještě celí tumpachoví, syslí si po té neblahé zkušenosti peníze na horší časy, a neutrácí z opatrnosti. Až jim dáme čas, až bude krize dost daleko za námi, najednou se utrhnou ze řetězu a začnou utrácet jak o život. A inflace zase poroste… A vůbec: Má smysl toužit po takovém růstu, který je vyhnaný jen spotřebou? Není to jako svaly nafouklé jen anaboliky? Prázdná skořápka? Má takový spotřebou vyhnaný růst vůbec hodnotu? Není skutečným a cenným růstem jen takový růst, který je založený na vyšší produktivitě a lepší technologii? Tak proč vlastně nějakou tu malou deflaci řešit?

Markéta Šichtařová je ředitelkou ve společnosti Next Finance, vyšlo na blog.idnes.cz

Doporučujeme také:

Labyrint mýtů – Deflace

Labyrint mýtů – Inflace

– Fámy kolem intervence bují

– Kvůli EU a ČNB cigarety zdraží o 7 korun

– Švédsko zbohatlo díky liberalismu, nikoliv socialismu

2 komentáře


  1. // Odpovědět

    Není deflace kladný ekonomický jev? Například v IT odvětví je deflace přítomna prakticky od vynálezu mikroprocesoru a že by se nám toto odvětví hroutilo pod tíží té děsivé deflace hroutilo se mi zrovna nezdá?
    Není ono to spíš tak, že deflace je vlastně cíl “selské” ekonomie?
    Přece vyrobit hromadu zboží bylo dříve mnohem náročnější než dnes.
    Tak jaktože ceny pořád rostou?
    Nevodí nás vlády a centrální bankéři spíš za nos?


  2. // Odpovědět

    hodně obsáhlý článek a zbytečně.jen bych se pokusil vyřešit autorce jednu z posledních vět-že lidé čekají a neutrácejí.lidé jednoduše po zaplacení vyděračům,za vodu,plyn,nájem(které už předčili svět)na utratu nemají.aspon většina ,která se pohybuje v medianu 15000kč.
    a nikdy tu žádný západ nebude,protože jsme pouze národem námezních dělníků a služek a je to potřeba si říct.ne omýlat masaryky jak jsme na tom byli všichni dobře a byla jsme sedmá největší ekonomika světa.proč teda do této ekonomiky nedojížděli lidi za prací ale naopak,protože vlastníkem české ekonomiky jako vždy se stala uzká skupinka hájených a používá nás a používala na práce které nikdy nezaplatila jak jinde ve světě,kde není lid tak podělaný a má jinou historii než zápecnictví,proto si nedělejme iluze,že nás nějaká demokracie někam posune.koneckonců ty kecy už posloucháme tři desetiletí.je lepší ,kdo ovládá řeč ,jít dělat podřadnou práci jinam a zjistí že má rázem zaplacené i bez blbých řečí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *