Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Co takhle dát si měnovou reformu?

Taky rádi sledujete historické dokumenty a dělá vám při nich dobře pomyšlení, že doba se už změnila? Říkáte si: Zapltaťpámbu, že už jsme tak daleko od války, od předválečné Velké krize, od Mnichovské dohody, od měnové reformy…? Tak opatrně s takovými soudy. Tuhle mě při pocitu jistého déjà vu zamrazilo.

Ve středu 29. 5. uplynulo šedesát let od vypečeného projevu tehdejšího prezidenta Antonína Zápotockého. Zápotocký zvaný Tonda Zápotonda či tatíček dělníků halekal: “Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.” A panikařící lid, který se leccos doslechl, mu to – povětšinou – baštil. Tedy baštil mu to dva dny. Pak přišla měnová reforma a ukázalo se, že Zápotonda bezostyšně lhal. Lhal v době, kdy už byly nové bankovky pro chystanou měnovou reformu vytištěné a dolaďovaly se technické detaily konfiskace vkladů.

Říkáte si, že už nikdy více? A pamatujete si dobře na ony lehce dramatické dny, kdy před pár týdny Kypr bankrotoval? Leckdo se leccos před dnem D doslechl. Tedy spíš domyslel. A tak přemýšliví, zejména pak Rusové, své vklady z Kypru vyvedli již v roce 2012. V pátek před dnem D své vklady z Kypru vyvedli čelní kyperští politici. A přes víkend pak proběhla… no ano, ve své podstatě vlastně měnová reforma. Ačkoliv se jí tak neříkalo. Podstatné rysy měnové reformy ovšem vývoj na Kypru splňoval: Všechna opatření byla uvalena bez varování, tak, aby se o nich hlavně veřejnost dopředu nedozvěděla a nemohla si vybrat vklady. Hranice byly uzavřeny pro pohyb peněz. Kyperské euro přestalo být směnitelné za zcela stejných podmínek jako euro za hranicemi Kypru. A hlavně – navzdory všem zvyklostem a garancím na problémy bank a státu doplatili kyperští střadatelé, některým z nich byly doslova zkonfiskovány jejich úspory v bankách.

Brusel se nechal slyšet, že už nikdy se to nebude opakovat. Že prý podobný scénář není plánován pro další země. Nevěřte tomu. Evropští politici bezostyšně lhali.

Na následném bruselském zasedání ministrů financí EU se ministři shodli, že je-li snad někdo takový „prevít“, že „si dovolí“ mít v bance víc než 100 tisíc eur, měl by případné potíže banky automaticky zacvaknout. Neboli že by mu jeho vklad měl být při případných potížích banky zkonfiskován. Ba že by se takový princip dokonce měl stát jedním z „pilířů“ evropské bankovní unie.

Zdá se vám, že o nic nejde, že každý přeci ví, že bankovní vklady jsou už teď pojištěné jen do 100 tisíc eur? Nenechte se mýlit. Říct, že „při případných problémech banky ponesou automaticky ztráty vkladatelé se vklady nad 100 tisíc“, není ani omylem totéž jako tvrdit, že „vklady jsou pojištěny do 100 tisíc eur“. Pojištění vkladů se vztahuje na situaci, kdy banka či třeba kampelička zbankrotuje a lidé by bez pojistky o vklady přišli. Tak to bylo a stále ještě je. Jenomže teď se logika otáčí: Lidé mají přijít o vklady, aby banka nezbankrotovala.  A to je přesně ten model, který se použil na Kypru. Ten, který prý „není pro další země plánován“.

A pak že se historie neopakuje.

Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance, vyšlo na blog.idnes.cz

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.