Nový magazín o VPN a internetové bezpečnosti.

Ústavní zákon o rozpočtové kázni

Tématem textu je ústavní zákon o rozpočtové kázni. Cílem je nalézt odpovědi na otázky, zda se vyplatí takový zákon přijmout a jak si v tomto směru vede Evropská unie.


Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti v ČR

V České republice je v účinnosti od 1. ledna 2017 zákon č. 23/2017 Sb., zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o běžný a nikoliv ústavní zákon, který podle senátorů zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Proto expert na ústavní právo, Aleš Gerloch, sepsal návrh na jeho zrušení.

§ 14 hlídá hranici dluhu veřejných financí ve výši 55% HDP, kdy bude vláda nucena začít dělat opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Následně však § 15 umožňuje neuplatnit opatření podle § 14 v případě významného zhoršení ekonomického vývoje, dle tohoto zákona se jedná o meziroční pokles HDP ve výši 3%.

§ 16 hlídá hranici dluhu veřejných financí ve výši 60% HDP (aby byla splněna konvergenční kritéria), po překročení této hranice již vláda musí navrhnout opatření vedoucí ke snížení této výše dluhu.

U tohoto zákona jsou tedy 2 obavy. První je skutečnost, že se nejedná o ústavní zákon a druhou obavou je § 15, na který se bude rozpočtově nezodpovědná vláda odkazovat.

Podíl českého státního dluhu vůči HDP aktuálně v době ekonomického růstu klesá i přes plánované schodky v rozpočtu. Od roku 2014 se podařilo snížit dluh veřejných financí vůči HDP ze 41,1% na současných 30,5%.

Český zákon je velmi mírný a řídí se pouze pravidly, které určila Evropská unie pro vstup do eurozóny. Pokud aktuálně nejsme příliš zadluženou ekonomikou, mohli bychom si dovolit přísnější rozpočtová pravidla.

Česká ekonomika by se měla v následujících letech nacházet nad úrovní svého rovnovážného výstupu, potenciálního produktu, který optimálně využívá výrobní kapacity a pracovní sílu v ekonomice. Hodnocení pozice ekonomiky umožňuje vyčíslit vliv hospodářského cyklu na příjmy veřejných financí, konkrétně na příjmy daňové včetně příspěvků na sociální zabezpečení. V horizontu Strategie se očekává postupné uzavírání kladné produkční mezery, což snižuje velikost cyklické složky příjmů.

Výše výdajových rámců je také ovlivněna hospodařením ostatních složek veřejných financí, jelikož střednědobý rozpočtový cíl se stanovuje a hodnotí nikoliv pouze pro státní rozpočet a státní fondy, ale pro celé veřejné finance vymezené pojmem sektor vládních institucí. U ostatních částí veřejných financí Ministerstvo financí předpokládá, že budou v letech výhledu hospodařit spíše s přebytky, byť s klesající tendencí danou jak cyklickými faktory, tak i strukturálními.

Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu ve Švýcarsku

Švýcarsko schválilo změnu ústavy v referendu již v roce 2012. V roce 2012 dosahoval veřejný dluh Švýcarska 47% HDP, od roku 2010 do současnosti se veřejný dluh Švýcarska pohybuje kolem 30% HDP.

Lze tedy konstatovat, že i ve Švýcarsku měl ústavní zákon o zamezení zadlužování pozitivní výsledek.

Evropská unie

Země Evropské unie jsou podle Maastrichtských kritérií vázány maximálním schodkem 3 % HDP, jinak mohou následovat sankce včetně finančních pokut. Mezinárodní smlouva by měla mít podobnou právní sílu jako Ústava.

Evropská unie však není ochotna či schopna rozpočtová pravidla vymáhat. Doposud žádný členský stát nezažaloval jiný stát za porušení smlouvy ani nežaloval Evropskou komisi za nečinnost.

Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu v Německu

Německo přijalo ústavní zákon podle něhož stát prostě nesmí počítat se schodkem v roce 2010 a vláda měla do roku 2015 čas na vyrovnání. Od roku 2010 se dluh vůči HDP v Německu snížil z 81,8% HDP na 60,9% HDP v roce 2018.

V německé ústavě se jedná o článek 155, který zakazuje hospodařit s plánovaných schodkem, ale současně stejně jako český zákon myslí i na situaci, že se bude ekonomika nacházet v klesajícím ekonomickém cyklu, kdy nebude možné vyrovnaný rozpočet v krátkém období splnit. Připouští také schodek ve výši 0,35% HDP.

Řecko

Zatímco v době ekonomického růstu Česká republika, Švýcarsko i Německu snižují výši veřejného dluhu vůči HDP, v Řecku veřejný dluh mírně roste i vůči HDP. V roce 2018 byl veřejný dluh Řecka ku HDP 181,1% tj. nejvyšší za celou historii. U Řecka lze pozorovat, že k rapidnímu zadlužování dochází v době krize a v době růstu se snaží udržovat dluh na víceméně stejné úrovni vůči HDP. Není zde však žádná snaha o ústavní zabezpečení rozpočtu.

Řecko do své ústavy žádné opatření proti dluhu nezavedlo.

Závěr

Z dostupných informací vyplývá, že pokud je rozpočtové omezení uvedeno přímo v ústavě dané země, mají politici vůli provádět rozpočtově odpovědnou politiku. Problémem mohou být výjimky, které jsou do ústavních zákonů o rozpočtové odpovědnosti přidávány např. že v případě poklesu HDP už není nutné pravidlo o rozpočtové kázni plnit.

V případě, že se jedná o nařízení z mezinárodní smlouvy a není toto omezení nijak vymáháno, tak jej politici daných zemí vždy nedodržují. Samotná smlouva není dostatečná, je nutné mít vytvořený sankční mechanismus.

Co se týká České republiky, docházím k závěru, že přijetí zákona o rozpočtové kázni, v lepší formě než máme nyní a na úrovni zákona ústavního, bude nutné. Pokud však budou existovat výjimky pro případ zhoršené ekonomické situace země, pak může být i tento ústavní zákon zbytečný.

Zdroje

Zákon o rozpočtové odpovědnosti požene k Ústavnímu soudu 60 senátorů. Novinky.cz [online]. 2017-03-09 [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/431610-zakon-o-rozpoctove-odpovednosti-pozene-k-ustavnimu-soudu-60-senatoru.html

Podmínky pro vstup do eurozóny – konvergenční kritéria. Europa.eu [online]. 2019-02-06 [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/joining-the-euro-area/convergence-criteria/

Státní dluh klesá v poměru k HDP už pátý rok v řadě. Ministerstvo financí ČR [online]. 2019-02-15 [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2019/statni-dluh-klesa-v-pomeru-k-hdp-uz-paty-34373

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2020 až 2022. In: Ministerstvo financí ČR [online]. 2019-04-03 [cit. 2019-06-01]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/rozpoctova-strategie/2019/rozpoctova-strategie-sektoru-verejnych-i-35088

Recept pro Česko? Němci podruhé za sebou vybrali víc peněz, než utratili. Aktuálně.cz [online]. 2019-01-14 [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/recept-pro-cesko-nemci-podruhe-za-sebou-vybrali-vic-penez-ne/r~375e43c6bacd11e5a457002590604f2e/

Germany Government Debt to GDP. Trading Economics [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://tradingeconomics.com/germany/government-debt-to-gdp

Germany Constitution. Servat.unibe.ch [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: http://www.servat.unibe.ch/icl/gm00000_.html

Švýcarská vláda omezuje výdaje, aby neměla deficit. Náš kabinet utrácí vesele dál. Reflex [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/komentare/62259/svycarska-vlada-omezuje-vydaje-aby-nemela-deficit-nas-kabinet-utraci-vesele-dal.html

Switzerland Government Debt to GDP. Trading Economics [online]. [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://tradingeconomics.com/switzerland/government-debt-to-gdp

MACH, Petr. Proč potřebujeme zákon o vyrovnaném rozpočtu. Ihned.cz [online]. 2010-06-16 [cit. 2019-05-19]. Dostupné z: https://ihned.cz/c1-44289600-proc-potrebujeme-zakon-o-vyrovnanem-rozpoctu

The Constitution of Greece [online]. 27-05-2008, , 156 [cit. 2019-05-26]. Dostupné z: https://www.hellenicparliament.gr/UserFiles/f3c70a23-7696-49db-9148-f24dce6a27c8/001-156%20aggliko.pdf

Autorem textu je Ladislav Výsmek


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *